Vážení přátelé

Po 20 letech (2002-2022) končí činnost Nadačního fondu Inka. V letech 2002-2019 jsme podporovali indiánské obyvatele v Andách Peru. Poskytli jsme přibližně 1300 prospěchových stipendií aktivním nadaným dětem a mladým. V prvních letech se jednalo o podporu dětí na základních školách, později na středních školách a v posledním období jsme podporovali, co se týče stipendií, hlavně vysokoškolské studenty.

Indiánské rodiny nazývali své donátory kmotry (padrino, madrina) a mezi českými dárci a indiánským studentem probíhala komunikace prostřednictvím dopisů, tyto dopisy jsme převáželi (pošta v Andách Peru neexistuje) a překládali je pro kmotry, kteří neovládali španělštinu. Mezi Andami v Peru a ČR putovaly během let tisíce dopisů a dárečků v podobě ručních prací, které si vyměňovaly děti spřátelených škol (escuelas hermanas). Někteří kmotři sami nebo s rodinami a přáteli svého indiánského studenta navštívili. Byla to často dojemná setkání. V dopisech si někteří vyměnili své e-mailové adresy (tento způsob komunikace moc nefungoval), osvědčil se až Facebook a také Whatsapp. Tato komunikace byla možná v posledních letech díky rozvoji v Peru, kde mobilní telefony získaly ihned obrovský zájem ze strany vesnických obyvatel, zvláště pro možnost hovorů s příbuznými, kteří odešli za prací. Do té doby se o nich dozvídali jen od někoho, kdo přijel do obce a jejich děti nebo další příbuzné potkal, případně o nich slyšel.

Kromě osobní pomoci jednotlivcům při studiích jsme podporovali také aktivity v obcích. Jednalo se především o vybavení cca 10 knihoven, práci mobilních dílen pletení a hlavně šití, kde se v kurzech vyučily desítky mužů a žen, kteří si posléze zakoupili šicí stroj a tato činnost přispěla k obživě jejich rodiny (kromě zemědělství a pastevectví). V některých vesnicích vznikly obecní dílny šití, jejich vybavení bylo hrazeno ze státních zdrojů. Další činností byly přednášky a dílny, pořádané našimi vysokoškolskými studenty. Tyto aktivity (1x za semestr) byly podmínkou pro získání našich stipendií, nicméně pro mnohé studenty byla tato povinnost příjemná (jezdili do vesnic ve skupinkách) a hlavně přínosná, mohli v obcích předat své znalosti ze studií, praktické pro obyvatele vysokohorských komunit, a také si před publikem vyzkoušet svou schopnost předávání zkušeností. Spolupráce NF Inka s indiánskými komunitami v různých horských okresech probíhala v cca 60 vesnicích.

Máme velkou radost, když se dozvídáme o úspěších našich bývalých stipendistů. Mnozí získali dobrou práci, která uživí jejich mladé rodiny, pomáhají také rodičům a sourozencům. Pracují na okresních úřadech, kde mají také na starosti rozvojové projekty, pracují jako zemědělští, důlní nebo stavební inženýři, učitelky, archeologové, účetní, laborantky, v národních parcích nebo si založili své malé rodinné firmy nejrůznějšího zaměření. Díky tomu, že se změnily možnosti a příležitosti v Peru, kde stát začal podporovat rozvojové projekty i v Andách, mohou mnozí naši bývalí studenti pomáhat v rámci své profese ke zlepšování podmínek života ve vysokohorských oblastech venkova, jak o tom snili.

Rozsah činnosti NF Inka v indiánských obcích byl obrovský. Bylo to možné díky organizaci aktivit a projektů, kde veškerou činnost v Peru prováděli tamní obyvatelé na základě svých potřeb a přání. Především v době řízení NF Inka v Peru panem José Manuelem Quispe Cáceres (2002-2013), který vytvořil týmy spolupracovníků a v každé obci působila rada otců (padres de familia), v radách byly s postupem času zastoupeny i ženy. Po jeho tragické smrti se koordinace programů ujali naši stipendisté – Virginia Huaman Sutta, Valeria Puma Cano, Roger Chaucca Manco, Milton Calaňaupa, Nydia a Rubidio Choque Llacolla. Účetnictví vždy vedla profesionální účetní - doklady a výkazy se na peruánský finanční úřad podávaly každý měsíc. Rovněž jsme vpřípadě nutnosti využívali služeb místního právníka - dokumentů vůči peruánským úřadům včetně ministerstva zahraničí bylo z jejich strany požadováno mnoho. Spolupráce s indiánskými komunitami byla výborná a realizace aktivit probíhaly rychle - místní obyvatelé poskytli obecní pozemky, brigádnicky postavili domky pro dílny a knihovny, atd. Zvládat administrativní záležitosti vůči peruánským úřadům bylo náročné.

Všechny tyto aktivity bylo možné realizovat jen díky finanční podpoře českých kmotrů a dárců, jichž bylo několik tisíc. Mezi donátory patřily rodiny, školy, zájmové oddíly, pracovní kolektivy, podnikatelé a program Čtení pomáhá, díky kterému byla vybavena většina knihoven.

V letech 2006-2022 jsme podporovali také Maye v Guatemale. V prvních letech se jednalo o příležitostnou a ojedinělou podporu vzdělávacích dílen a pomoc při vybavení několika málo školek pro děti matek v tísni, později jsme podporovali mayské vysokoškolské studenty, v převážné většině studentky, neboť indiánská žena z chudé rodiny z venkova měla a má přístup k příležitostem těžký. Ve srovnání s peruánskými programy byla naše pomoc v Guatemale poskytována v malé míře. Zde jsme spolupracovali s mayskou organizací Uk ́ux B ́e. Podporovaných VŠ studentek bylo zpočátku v každém roce 13 (mayské významné číslo), později jejich počet vzhledem k našim finančním možnostem klesal. Také jsme pomohli vybavit několik vesnických a školních knihoven (díky českému projektu Čtení pomáhá). Knihovny v Peru i Guatemale byly velmi žádané, neboť takto získali tamní studenti přístup ke studijním materiálům. Knihy se kupovaly, pro místní studenty i kopírovaly a v knihovnách a centrech byly k dispozici také počítače s připojením na internet.

V ČR jsme uspořádali mnoho programů pro děti a studenty českých základních a středních škol, hlavně pro spřátelené školy, ale i pro mnohé další, včetně vysokých škol. Uskutečnili jsme více než 500 besed, výstav, přednášek o životě, kultuře a tradicích indiánů v kulturních centrech, knihovnách, domovech seniorů a muzeích, také ve spolupráci s Náprstkovým muzeem v Praze, Zemským muzeem v Brně a mnoha dalšími centry v různých městech ČR. Také pro nás bylo velkou radostí potkávat se osobně s kmotry na „rodičovských schůzkách“ v Praze, Brně a Olomouci.

Ještě jednou bychom rádi poděkovali všem donátorům, díky kterým jsme měli možnost podporovat indiánské přátele a zlepšit životní podmínky jejich rodin a komunit. Naši dárci měli především blízký i citový vztah k Peru, které mnozí navštívili a kde osobně poznali podporované rodiny. Naše pomoc byla indiánskými přáteli velmi oceňována. Nazývali ji pomocí podané ruky a srdce (mano y corazón) a při mých četných návštěvách (jezdila jsem do Peru i Guatemaly také jako průvodkyně) byly pořádány velkolepé vesnické slavnosti s pohoštěním (pečené brambory, morčata, ryby), hudbou, produkovanou jednotlivci nebo vesnickými orchestry, a dalším bohatým kulturním programem v podobě recitací, divadelních představení a tance. Indiáni v Andách jsou houževnatí, pracovití, solidární a hrdí. Jakmile se zlepšily podmínky v jejich rodině, často nám poděkovali za pomoc v době tísně a tuto přenechali dalším potřebným (cituji jejich slova). Během schůzí, směřujících k ukončování aktivit nadace v Peru, používali výrazy jako „úkol splněn“ (misión cumplida), vyletěli jsme ti z hnízda a teď se musíme postarat sami, na což byli hrdí, opakovalo se také „štafeta byla předána“.

Ráda bych poděkovala spolupracovníkům NF Inka v ČR, především paní Zdence Mikoláškové, která po dobu všech let našich aktivit pečlivě vedla agendu spolupráce s tisíci českými kmotry a dárci a vykonávala další administrativní činnosti, také spojené se zápisem každého daru, posíláním dárcovských smluv a potvrzení o přijetí daru i registraci každého daru pro případnou kontrolu finančního úřadu. Roční zprávy o činnosti a hospodaření NF Inka byly posílány pravidelně na registr nadací. Děkuji za spolupráci členům správní rady: paní Ivě Faltové a panu Petru Sojákovi, za vedení účetnictví a zhotovování zpráv o hospodaření paní Jindře Hykové, za vedení www stránek paní Věře Moravcové a panu Tomáši Dragounovi. Děkuji za laskavé poskytnutí prostor pro kancelář a později archív nadace paní Martině Boledovičové, ředitelce knižního vydavatelství Smart press.

Z mnoha let podpory indiánských přátel můžeme mít všichni dobrý pocit. Udělal se velký kus práce, těšíme se z úspěchů a výsledků námi podporovaných mladých. Ano, štafeta byla předána, nyní jsou to oni, kdo zlepšují svou aktivitou i nasazením životní podmínky mnohých.

Za tým NF Inka Olga Vilímková, zakladatelka organizace a předsedkyně správní rady

Dopis na rozloučenou k ukončení činnosti Nadačního fondu INKA (PDF)